|
|
Vliv životosprávy na imunitní systém
Kotrč, Jan ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem životosprávy na imunitní systém a projektovou výukou imunitního systému v Přírodopise. Teoretická část je věnována zakotvení Přírodopisu a témat pokrývajících učivo imunitního systému v kurikulárních dokumentech a literární rešerši imunitního systému a souvisejících témat s ohledem na životosprávu a vymezení projektové výuky. Cílem praktické části bylo navrhnout, realizovat a vyhodnotit projektovou výuku imunitního systému, určenou pro 8. ročník základní školy. Vyhodnocení výuky bylo realizováno ve dvou paralelních třídách 8. ročníku na vybrané základní škole na vzorku 41 žáků. Cílem vyhodnocení bylo s odstupem dvou týdnů ověřit znalosti o imunitním systému a zjistit subjektivní hodnocení realizované výuky u žáků dvou osmých tříd na vybrané základní škole. Data byla získávána pomocí pretestu a posttestu a dotazníku zjišťující subjektivní hodnocení projektového dne žáky. Cílem realizovaného projektu bylo získání znalostí imunitního systému a jejich propojení s již získanými znalostmi praktických zásad životosprávy a rozvoj kompetencí, jako je práce s informacemi, zodpovědnost za společný úkol a spolupráce v týmu na společném produktu. Závěrečným produktem projektu jsou žákovské výukové prezentace a informační plakáty. Cílem výzkumu bylo s odstupem dvou týdnů ověřit...
|
|
|
Imunitní systém: projektová výuka na 2. stupni ZŠ
Kotrč, Jan ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na životosprávu a na vztah životosprávy a imunitního systému člověka. Teoretická část je věnována literární rešerši imunitního systému, jeho vymezení, fyziologii a anatomii a faktorů životosprávy, jako je výživa, pohybová aktivita, stres a otužování a dále vymezení pojmu projektové výuky. Ze všech souvislostí životosprávy a imunitního systému je v této práci věnován největší prostor výživě. Praktická část práce obsahuje návrh, realizaci a vyhodnocení projektové výuky v rozsahu čtyř vyučovacích hodiny na 2. stupni základní školy Radonice. Projekt s názvem "Jak podpořit imunitu" jsem navrhl jako projekt určený k realizaci v rámci předmětů vzdělávacích oblasti Člověk a zdraví a je zařazen do 6. ročníku. Jde o ročníkový projekt, který předpokládá vytvoření několika pracovních skupin. Délka trvání projektu je jeden výukový den (čtyři výukové hodiny). Cílem projektu je propojení znalostí praktických zásad životosprávy pro podporu optimální funkce imunitního systému do každodenního života a také rozvoj kompetencí jako je schopnost vyhledávat, třídit a prezentovat informace a spolupracovat na společném úkolu. Závěrečným produktem projektu je osvětová činnost pro ostatní žáky ve formě žákovských prezentací a informačních plakátů. Součástí praktické části je vyhodnocení...
|
|
|
Zdravotní problémy plavců po etapě specializovaného tréninku
Krátká, Barbora ; Čechovská, Irena (vedoucí práce) ; Jurák, Daniel (oponent)
Název: Zdravotní problémy plavců po etapě specializovaného tréninku Cíle: Cílem práce je zjistit zdravotní problémy vyskytující se u plavců absolvujících specializovaný plavecký trénink a dozvědět se informace o průběhu plavecké sportovní kariéry. Záměrem práce je dále zjistit dobu trvání plavecké sportovní kariéry, příčiny jejího ukončení, a především zda měly na ukončení vliv zdravotní problémy. Dále zjistit, zda zdravotní problémy plavců souvisely s jejich specializací na plavecké disciplíny, jaký druh onemocnění se mezi plavci nejčastěji vyskytoval a nejčastější příčiny zdravotních problémů. Metody: K výzkumnému šetření byla využita metoda nestandardizovaného dotazníku. Osloveni byli plavci, kteří se v průběhu plavecké sportovní kariéry účastnili specializovaného tréninku a nyní mají plaveckou sportovní kariéru ukončenou. Výsledky dotazníku jsou zpracovány pomocí grafů a tabulek s popiskem. Výsledky: Zjistili jsme, že plavecká sportovní kariéra byla spíše krátkodobá. Plavci ji ukončili nejčastěji mezi 17. a 18. rokem ze zdravotních důvodů, z důvodu studia a ztráty motivace. Mezi výskytem infekčních a pohybových onemocnění nebyly v četnosti výrazné rozdíly, nejčastěji se vyskytovala angína, chřipka a syndrom bolestivého ramene, který byl charakteristický pro plavce specializujících se na...
|
|
|
Informovanost rodičů o způsobech prevence zubního kazu u mléčného chrupu
Matoušková, Kateřina ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
v ČJ: Bakalářská práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část pojednává o vývoji, stavbě a funkci zubů, o vzniku a komplikacích zubního kazu. Další kapitola je zaměřená na prevenci zubního kazu, hygienu dutiny ústní, význam preventivních prohlídek a správnou životosprávu. Dále jsou představeni členové dentálního týmu. Závěrečná kapitola teoretické části je zaměřena na edukaci a její význam. Cílem empirické části je zjistit informovanost rodičů o možnostech prevence vzniku zubního kazu u dětí a zhodnocení efektivity preventivní zubní péče. Empirická část vychází z dotazníkového šetření provedeného v náhodně vybraných mateřských a základních školách na Praze 12 a v dětské zubní ordinaci sídlící tamtéž. Oslovenými respondenty jsou rodiče dětí ve věku od 3 do 14 let, kteří navštěvují dětského zubního lékaře na Praze 12. K statistickému zpracování dat a analýze výsledků je použito 204 dotazníků. Z průzkumného šetření vyplynulo, že rodiče námi sledovaného vzorku populace, nejsou schopni níže zmíněná, správná doporučení zcela dodržovat a efektivita poskytované preventivní zubní péče u dětí, které navštěvují dětského zubního lékaře na Praze 12, není dostatečná. V závěru bakalářské práce je uvedena diskuze nad danou problematikou a doporučení pro praxi. Klíčová slova: mléčný chrup, zubní kaz,...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií.
KOBZOVÁ, Andrea
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Může postihnout děti jakéhokoliv věku. Epilepsie je doprovázena spoustou příznaků a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Téma bakalářské práce je: "Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií." Teoretická část je zaměřena na charakteristiku epilepsie, její rozdělení, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a životosprávu epileptiků. Velká část je věnována ošetřovatelské péči o dítě s epilepsií. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií. Druhým cílem bylo zjistit, jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby. Třetím cílem bylo vytvořit edukační materiál pro sestry standardních dětských oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě hospitalizované s epilepsií? Jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metodika. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo se sestrami na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Brno a v nemocnici v Motole. Rozhovor byl tvořen identifikačními údaji sester (věk, délka praxe, pohlaví a dosažené vzdělání). Dále pak předem připravenými otázkami týkajícími se ošetřovatelské péče o děti s epilepsií. Výzkumné šetření bylo anonymní. Se souhlasem sester byly informace zaznamenány na diktafon nebo doslovně přepsány v ruce. Následně byly zpracovány do elektronické podoby, přičemž byly sestaveny tyto kategorie: Specifika hospitalizace, Doprovod, Specifika vyšetření, Potřeby dítěte, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče, Zajištění bezpečnosti, Zásady komunikace. Rozhovory byly přepsány do textového editoru Microsoft Office Word 2007 a schémata byla vytvořena v programu draw.io. Na základě výzkumného šetření se dospělo k níže popsaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Z výzkumu jasně vyplynulo, že v oblasti hospitalizace je důležitý vzhled pokoje a náplň péče, přičemž byla zjištěna nutnost dodržování pravidelného denního režimu. Důraz byl kladen na zajištění bezpečnosti dítěte, a to vhodným umístěním epileptického dítěte, co nejblíže k sesterně, s tím související vhodný výběr pokoje, kde by měl být nábytek s oblými hranami, lůžko s postranicemi a signalizačním zařízením. Podle výpovědí lze soudit, že názory na hospitalizaci dětí s rodiči a bez rodičů nejsou jednotné. Pokud jde o malé dítě, hospitalizace s rodičem je vhodná, u větších dětí však není nutná a děti ji ani nevyžadují. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že pokud jde o přípravu na magnetickou rezonanci, je příprava u malých a velkých dětí opět rozdílná. Velké děti jsou připravovány pouze psychicky. Malé děti bývají v celkové anestezii, a proto je třeba rozsáhlejší příprava. Při zjišťování potřeb dítěte lze tvrdit, že mezi nejdůležitější potřeby dítěte s epilepsií patří samostatnost a potřeby sociální. Omezení děti pociťují v tom, že se nemohou účastnit večerních radovánek, kurzů autoškoly, omezení děti pociťují také při sportu, nemohou vykonávat namáhavé sporty, adrenalinové sporty nebo sporty při nichž hrozí riziko pádu z výšky. S tím souvisí i dodržování režimových opatření. Na základě výzkumného šetření je důležité během záchvatu sledovat jeho délku, jakou část těla záchvat poskytuje, frekvenci záchvatu, zda se dítě pomočilo, zda má pěnu u úst a všímat si různých zvláštností. Ne všechny výpovědi se shodovaly v tom, že se dítěti během záchvatu nemá bránit v pohybu. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je komunikace, která byla výzkumným šetřením charakterizována jako komunikace se zdravým dítětem. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o péči zaměřené na dětské pacienty s epilepsií pro sestry i pro rodiče. Dále by také mohla být využita pro výuku v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Vybrané kapitoly ze zdravotní propedeutiky - otužování, alkohol a kouření u adolescentů ve věku 16 - 19 let.
ŠVÁBOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá tématikou kouření, alkoholu a otužování adolescentů ve věku 16 ? 19 let. Smysl práce spočívá ve snaze zjistit, jaké znalosti a zkušenosti má dnešní mládež v těchto třech oblastech. Cíle bakalářské práce jsou tři. Prvním cílem práce je porovnat znalosti studentů ve věku 16 ? 19 let z vybraných škol (střední zdravotnická škola, víceleté gymnázium a nástavbové studium poskytující střední vzdělaní s maturitní zkouškou) ve vybrané skupině dívek a chlapců. Dále zmapovat názory a zkušenosti respondentů s danými tématy. Posledním cílem je sestavit edukační materiál pro učitele, který bude ověřen v praxi. Metodika práce spočívá v předložení ankety vlastní konstrukce probandům.
|
|
|
Životní styl těhotných žen
HAVLOVIČOVÁ, Jolana Linda
K hlavnímu cíli bakalářské práce patří zkoumání životního stylu a životosprávy těhotných žen, a zda se snaží odstranit případná rizika, která by mohla negativně ovlivnit vývoj plodu. Druhým cílem bakalářské práce je přispět v oblasti obecných výživových doporučeních a zásad zdravého životního stylu k informovanosti a lepší orientaci těhotných žen i těch, které se na těhotenství teprve připravují, a tím jim pomoci předcházet chybným stravovacím návykům. V zájmu naplnění druhého cíle jsem bakalářskou práci rozdělila do několika kapitol, z nichž teorie je zaměřena na těhotenství z fyziologického i psychologického hlediska, vhodnou výživu v těhotenství a životní styl s ním související. K ověření hlavního cíle byla v praxi použita metoda dotazníkového šetření, která zkoumala postoj žen ke zdravé výživě a dalším zvyklostem v těhotenství. Výzkum dále zjišťoval, zda ženy, které se zúčastnily těhotenského kurzu, dokážou získané informace v reálném životě uplatnit lépe než těhotné ženy, které takový kurz neabsolvovaly. Při porovnávání výsledků šetření se u většiny otázek prokázal rozdíl ve stravovacích návycích a způsobu života mezi jednotlivými skupinami gravidních žen. Obecně výzkum ukazuje, že většina žen dobře ví, co si může a nemůže v těhotenství dovolit, aby neohrozily sebe a především dítě. To se týká zejména eliminace rizikových faktorů a dodržování zdravého životního stylu. Z bakalářské práce vyplývá, že správné složení stravy během těhotenství je důležité nejen pro matku, ale především pro dítě. Vhodnou stravou lze předcházet častým komplikacím během těhotenství, při porodu i v pozdějším věku dítěte.
|
|
|
Analýza účinnosti jógových programů pro seniory v ČOS\\
HOLÁ, Markéta
V předložené práci ověřuji význam a realizovatelnost revitalizačního programu pomocí jógových cvičení, který je aplikován na seniorskou skupinu navštěvující organizaci Sokol. V teoretické části se zabývám problematikou seniorského věku a obtížemi s ním souvisejícími. Teoretická část se vztahuje k pohybové aktivitě, dále k životosprávě, ale také k ženské a mužské problematice v období klimakteria. Praktická část práce předkládá obsahově zpracovaný intervenční program, skládající se z jógových cviků, který byl aplikován u třicetičlenného souboru cvičenců. Skupina seniorů od padesáti do sedmdesáti šesti let pochází z Českých Budějovic a okolí. Intervenční program probíhal od 4.1. 2010 do 31.3. 2010. V tomto období se uskutečnilo 12 devadesát minut trvajících praktických lekcí, při kterých jsem cvičila se seniory jednoduchá jógová cvičení. Využila jsem prostorů tělocvičny Sokola v Českých Budějovicích. Před zahájením a po ukončení programu byli senioři podrobeni testování pomocí postojových dotazníků, individuálně řízených rozhovorů, pozorování a pohybového testu. V závěru práce jsou zdokumentovány výsledky, které byly získány porovnáním vyhodnocených výsledků z dotazníku, individuálně řízených rozhovorů a pozorování. Byly zjištěny pozitivní změny v postojích k pohybové aktivitě a zdravému životnímu stylu. Na závěr lze říci, že jógový program je vhodný pro cvičení v ČOS.
|
|
|
Edukace pacientů po infarktu myokardu v rámci sekundární prevence
RYBÁŘOVÁ, Jana
Infarkt myokardu je akutní forma ischemické choroby srdeční, vznikající na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního náhlého zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast srdce. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění se v České republice pohybuje kolem 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel a postihuje i mladé jedince v produktivním věku života. Dodržování všech zásad sekundární prevence je nezbytné pro účelnou léčbu infarktu myokardu. Režimová opatření u tohoto onemocnění vycházejí především ze snahy zanechat kouření, změny stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Proto, aby sestra pacienta seznámila s riziky, které vedou k opakovanému infarktu myokardu, využívá metodu edukace. Pomocí této metody si pacient vytváří prostor pro osvojení nových poznatků, vytváří si hodnotové a emocionální složky osobnosti a tím se snaží o dosažení pozitivního jednání v péči o své zdraví. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace, týkající se anatomie a fyziologie srdce, dále obecná fakta o vzniku, příznacích a léčbě infarktu myokardu. Podstatná část je však věnována edukačnímu procesu v oblasti sekundární prevence po prodělání infarktu myokardu. Uvádíme zde nejen informace o pedagogice jako vědě a zásadách vzdělávacího procesu, ale také o vhodné komunikaci s pacientem, vhodném výběru edukačního prostředí, edukačních pomůcek a tvorbě edukačního procesu. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla využita technika dotazníku. Anonymní dotazníky tvořily dotazníky pro pacienty a pro sestry. Dotazník pro pacienty obsahoval 30 otázek, dotazník pro sestry obsahoval 22 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, na kardiologických odděleních nemocnic a v ordinacích kardiologických a interních specialistů v Českých Budějovicích a Pardubicích. Bylo rozdáno 100 dotazníků pacientům a 50 dotazníků sestrám. Celková návratnost byla v případě dotazníků sestrám 98% a v případě dotazníků pro pacienty 79%. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování režimových opatření u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci pacientů po infarktu myokardu. Cíle byly splněny. K praktické části se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Pacienti nejsou informováni o dodržování režimových zásad po prodělaném infarktu myokardu od sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.2: Pacienti nedodržují režimová opatření. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Sestry neprovádějí edukaci pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Z analýzy je patrné, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, ale že ne všechna dodržují. Sestry edukaci provádějí jen informováním nebo předáním materiálů vztahující se k problematice. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Práce poslouží jednak pacientům, kteří zde najdou důležité informace o dodržování režimových opatřeních po proběhlém infarktu myokardu a jednak je tato práce určena sestrám, které tyto pacienty edukují. Naleznou zde zásady správné u účelné edukace, která pacienty učí vhodnému přístupu ke svému zdraví a zvyšuje tak jeho kvalitu. Dále práce přispěje ke zvýšení informovanosti jak u pacientů, tak hlavně u sester, které se tolik potřebnou edukací věnují pouze minimálně.
|
|
|
Vliv životosprávy u všeobecných sester v třísměnném provozu na jejich bio-psycho-sociální potřeby
ČAMRHELOVÁ, Veronika
Správná životospráva je jedním z faktorů, který má vliv na schopnost vyrovnávat se s nároky zdravotnického povolání. Je důležité, aby si sestry uvědomily, jaký význam má správná výživa a její dodržování nejenom doma, ale i zaměstnání, obzvlášť v třísměnném provozu. Šetření bylo kvantitativní. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování pomocí anonymních dotazníků, které byly určeny náhodně vybraným všeobecným sestrám. Výzkumné šetření probíhalo v Psychiatrické léčebně a v Nemocnici v Havlíčkově Brodě. Bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, z toho 114 (100%) bylo použito k výzkumnému šetření. K této práci byly stanoveny tři cíle. Zjistit, zda sestry pracující v třísměnném provozu se pravidelně stravují. Zjistit, zda sestry dodržují v zaměstnání pitný režim a zda v důsledku své životosprávy trpí zažívacími obtížemi. Určené cíle byly v práci splněny. Stanoveny byly tři hypotézy, ke každému cíli se vždy vztahovala jedna. V první hypotéze bylo předpokládáno, že sestry se stravují pravidelně. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V druhé bylo předpokládáno, že sestry dodržují v zaměstnání pitný režim. Tato hypotéza byla potvrzena. Ve třetí hypotéze bylo předpokládáno, že sestry v důsledku své životosprávy netrpí zažívacími obtížemi. Tato hypotéza byla opět potvrzena. Z šetření vyplynulo, že většina dotazovaných sester se domnívá, že zdravotnické povolání má vliv na jejich životosprávu a to zejména v nepravidelném stravování, nedostatku spánku a navíc vnímají toto povolání jako zdroj stresu. Na druhou stranu bylo překvapujícím zjištěním, že sestry dodržují v zaměstnání pitný režim a navíc netrpí zažívacími obtížemi. Důležitým ukazatelem životosprávy je bezesporu pravidelný režim stravování. Mnoho sester se ale stravuje nepravidelně. Výsledky práce poslouží k lepšímu pochopení významu a dodržování správné životosprávy. Sestry by měly být s tímto tématem seznámeny.
|
host ::
RSS.